Složila jsem novou básničku...teda, novou...je to tak měsíc zpátky. Jmenuje se: It belongs to me (patří mi to) složila jsem jí, když jsem zas měla náladu něco psát, psát, psát....u jednoho verše jsem se trošku zasekla...protože, když skládám básničku, chci to mít prostě dobrý...a přesně takový, jak jsem zamýšlela... ne podobný, ale přesně stejný...prostě, dolaďuju jí do tý doby, než jsem s tím spokojená já sama... No a hlavně... byla složená pro někoho, komu ještě nikdo žádnou básničku nesložil, takže jsem mu chtěla udělat radost :-)

Sit and look by empty eyes
He has told me :‘You are nice‘
Think and ask if He is wise
Find a future in the rice

Nemáš občas chuť dělat nečekaný věci? Jít někam, kde jsi ještě nikdy nebyl, zbořit předsudky a dělat přesný opak toho, co se od tebe očekává?Myslím, že nikdo z nás nechce mít přesně nalajnovaný životní plán a ten splnit do posledního puntíku. Tak proč nepropustit na povrch trochu rebelie? Proč třeba neudělat něco pobuřujícího? Proč nejít na metalovej koncert a dostat ze sebe všechny emoce? Proč si nevymyslet svůj životní příběh a neudělat něco nečekanýho? Hodně lidí si stěžuje, že je život nudný. Omyl. Život je nudný, jenom když z něj něco nudnýho uděláš. Tak proč se smířit s tím, že prosedíš večer u počítače (ostatně jako vždycky), když je tu tolik možností, jak prožít večer alespoň trochu jinak? A že ti chybí inspirace? Blbost. Zkus svojí fantazii. Uvidíš, co tě to bude napadat za věci-

Byla jsem u zubaře, v kině na Madagaskaru 2, na metalovým koncertu, Viděla jsem : 'Něco na té Mary je', navštívila jsem umělecký festival, nalakovala si nehty na noze na červeno, poslala jsem někam operátorku od o2, která se mi snažila vnutit 'báječnou kreditní kartu',  žvýkala najednou celý balíček žvýkaček, sundala jsem si v tramvaji  podprsenku (přes mikinu,což je dost těžký), protože jsem se vsadila o něco, co už si ani nepamatuju ( Jo, ségra natáčela...nejspíš to bude brzo na youtube), slyšela jsem Coldplay naživo, dostala jsem vánocům kouli, ve který sněží, když s ní otočíš...tvrdila jsem mojí bejvalý učitelce, že se osobně znám s Brucem Willisem, smála jsem se s kamarádama na zdi Pražskýho hradu v půl jedný ráno....sedla jsem si u Anděla na koš, protože jsem se vsadila o pivo....

Zdroj obrázku

Neležela jsem na trávě v Central Parku a nedívala se na oblohu, nestála jsem pod Eiffelovkou a nekoukala vzhůru, neřítila jsem se na snowboardu ze svahu dolů, nevydala jsem sbírku básní, nesnědla deset cheeseburgerů najednou, nestála jsem na zdi pod kyvadlem u Stalina a s roztaženýma rukama jsem nezařvala : 'Jsem Mary a vždycky jsem chtěla být Supermanem'...neseděla jsem v Coffee shopu a nekoukala blbě na lidi, kouřící jointa...nezlomila jsem desku na skateboardu ve snaze udělat dechberoucí trik, nesundala jsem si v tramvaji jeansy, abych vyhrála soutěž od Evropy 2, nevyfotila jsem se s Helenou Vondráčkovou a nepředstírala jsem, že jsem její nejvěrnější fanoušek, nenapsala jsem anonymní dopis na dopravní dráhy, abych si postěžovala na to, že jsem v tramaji ještě nikdy nenarazila na žádnýho hezkýho řidiče.... nevykoupala jsem se v žádné pražské fontáně, nestoupla jsem si vedle prodavače Nového Prostoru a neprodávala jsem týdeník Metro, neproležela jsem v posteli celou Neděli....

Někdy je dobrý zapřemýšlet nad tím, co jsme již stihli, a co jsme naopak nestihli nebo nebo ještě stihnout chceme. Možná, že přijdete na spoustu zajímavých věcí, o kterých jste si mysleli, že jste je už dávno zapomněli... Jo.. The Bucket List jsem ještě bohužel neviděla, ale chystám se to co nejdřív napravit... pak do mýho seznamu možná přibyde položka: ' Kiss the most beautiful boy in the world', haha.

Nadpis je z textu od Blink (The Rock Show)Trochu upravený. Hm, v originálu je to: Girl, ne Boy. Ale co, já jsem si to upravila podle svýho ;)

Nightwork byli super. Nebyli pro mě žádným překvapením, protože jsem na nich byla ve středu v Retru, pozval nás tam se ségrou Kuba, protože tam s nimi totiž hrál. Zpívali Včelku Máju, mojí oblíbenou, haha. Zakončili jí perfektním Skáčkem, což bylo víc než parádní.V první řadě jsem zahlédla mojí bývalou třídní ze základky, tak jsem za ní potom chtěla jít, ale nějak se mi vypařila v davu. Škoda, bylo by to vtipný. Kuba hrál dobře, jako vždycky. Pěkný kytarový sóla. V neděli potom hráli možná ještě líp. Dyk mě se svým sexy hlasem rozhodně nezklamal. Show byla super, jejich exhibicionismus se vážně nezapře. Potom New Collection. Kluci byli super. Hráli komplet celý nový cd. Ty písničky jsem už znala, takže mě to nepřekvapilo, ale bylo to moc fajn. Se ségrou jsme tam potom prodávali jejich CD. Pár lidí si je koupilo, něktěří je dokonce kupovali po pěti :) Tak tohle byla neděle.Potom následovalo Pondělí. Metal koncert. Paráda. Bylo to v Kainu, hrál tam kamarád se svojí kapelou, takže jsem si to nemohla nechat ujít. Potkala jsem tam pár známých lidí, takže jsem tam rozhodně nebyla Alone. Jinak, Kain je dost malej, takže jsme se tam relativně mačkali, protože Finskej metal, to je prostě senzace, víte co.  Jinak...hmm.. ségra si tam objednala pivo. (Ona už je plnoletá, chápete) Jenom za 23 korun. Když jsem jí ho objednávala... teda.. Hm, prostě čekaly jsme, že bude dražší. No, tak to byla jedna super věc. Česká metalová kapela, super. První finská, paráda. Druhá Finská? Asi jsem se zamilovala do jejich bubeníka (teda, Inqee koukala na jejich stránky. A ON tam nikde neni. Hm.. Takže, možná host, nebo tak něco.) Byl perfektní. Skvělej styl, ani ne tak metalovej, ale prostě skvělej. Vypadal jako Ville Valo(Nemám tušení, jak se to jméno píše, ale prostě tak vypadal). Takže ve snaze ho vyfotit jsem vyfotila pouze jeho zadek, protože byl otočený...hm, zády...když si tam nastavoval bubny. Nó.. a kromě parádního bubeníka měli i dobrýho zpěváka, kterej pořád tak divně koukal. Hm, ale spíš tak jako zajímavě...haha... Ne, metal byl naprosto dokonalej. Na to, že metal obecně nemusím, bylo to skvělý. Možná že i nejlepší metal, co jsem kdy slyšela. Nojo, názory se mění. Lidi, asi mám ráda metal.